Slaměné domy - ekologie i komfort

K ekologickým či alternativním stavbám se přiklání stále více lidí. Nejen těch, kteří chtějí být blíž k přírodě. Mnoho z nich k tomu dotlačí nedostatek peněz. Variantou, jak levně postavit rodinný dům, může být využití slámy jako stavebního materiálu.

Slaměné domy používají balíky slámy jako hlavní konstrukční prvek. Sláma je jedním z prvních materiálů, jež se v minulosti využívaly pro budování obydlí. První domy ze slámy vznikaly už v dobách paleolitu v Africe, slámou byla izolována například indiánská týpí. V polovině 19. století bylo vynalezeno mechanické lisování slámy, stavění z tohoto materiálu bylo tak výrazně ulehčeno a v následujících desetiletích se velmi rozšířilo.

I v dnešní době mají slaměné domy své místo. Ačkoliv se v současné době stále jedná o okrajovou stavební technologii, od devadesátých let 20. století dochází k relativně významnému rozvoji, a to zejména v oblastech Evropy, Severní Ameriky, Asie a na Novém Zélandu. Nedá se ovšem říci, že by tato záležitost získávala popularitu v uvedených lokalitách plošně; například Česká republika zůstává tradičně konzervativní a slaměná stavba je zde spíše zvláštností.

Jak se staví ze slámy

Obecně lze vymezit dva typy výstavby. První způsob stojí na konstrukci z jiného materiálu (dřeva, cihel apod.), která je posléze vyplněna slaměnými balíky. Konstrukce jsou obvykle modulově upraveny na rozměr balíků. Druhou možností je skelet z nosné slámy, který je kombinován se silnostěnnou hliněnou omítkou. Tato pak přebírá část zátěže. Balíky musí být spojeny například kolíky nebo závitovými tyčemi. Vysoká pracnost slaměné konstrukce zvyšuje i její cenu. V České republice (na rozdíl od států jako USA nebo Velká Británie) podle zákona není stavba z nosné slámy dosud možná – dům musí mít alespoň konstrukci z cihel, oceli či dřeva. Sláma pak slouží jako výplň a tepelná izolace. Stavět se z ní zde však může, i když není certifikovaným stavebním materiálem – problémem by mohlo být pouze její použití na stavbu financovanou z veřejných zdrojů.

V zahraničí se ze slámy stavějí již budovy veřejné správy i hotely, v České republice se jedná zatím spíše o rodinné domy.

Ze slámy můžeme postavit domy vícepodlažní, ale většinou se staví jednopodlažní. Slaměný dům se dá také zhotovit tak, aby na něm nebylo na první pohled vůbec poznat, z čeho je vlastně vytvořen. Avšak tento přírodní materiál skýtá možnost stylizovat stavbu do netradičního designu. Příkladem může být dům s kruhovým či oválným obvodem.

Používá se sláma všech druhů obilí. Při výběru balíků je důležité dbát na jejich barvu a pevnost. Balíky by se neměly nejen rozpadat, ale ani měnit svůj tvar. Co se týče barvy, ta by měla být zlatá, a ne příliš tmavá – to poukazuje na vlhkost. Sláma musí být dobře vymlácená – potom ji nevyhledávají myši kvůli zrní. Balíky je vhodné shánět již před začátkem stavby. Optimální hmotností balíku je 90-110kg/m3. Jeho typickým rozměrem je 40 x 50 x 60 cm, liší se však podle stroje. Přizpůsobením projektu rozměru balíků je pak ušetřena práce a problémy při tvoření hlavní konstrukce i detailů. Nejvýhodnější je využít slámu z místních zdrojů, kde se cena může pohybovat kolem 10 Kč za balík. Při přepravě slámy z větší vzdálenosti může cena vystoupat až na 100 Kč za balík a tím by se stavba dosti prodražila.

Co vydrží slaměný dům

I když v USA stále stojí slaměné domy z 19. století, lidé se na ně i tak často dívají skrz prsty. Předpokládá se, že takový dům se při první příležitosti sesype. Odborníci se však shodují na tom, že nízká životnost domů ze slámy je spíše mýtem než skutečností. Stéblo slámy je stejně jako dřevo složeno zejména z celulózy, tudíž je-li chráněno před vlhkem a sluncem, vydrží stovky let.

Mezi nejčastější argumenty proti slaměným stavbám patří názor, že sláma je náchylná ke hnilobě. Tomu se však dá správnou technikou stavby zabránit – přírodní materiál může začít hnít až tehdy, když se k němu dostane voda a kyslík.

Dalším diskutovaným tématem je otázka žáruvzdornosti. Proti předsudku, že slaměný dům ihned shoří, stojí tzv. efekt telefonního seznamu – i když by samostatné listy papíru okamžitě vzplanuly, bez přístupu kyslíku začít hořet nemohou. Podobně tofunguje i s udusaným balíkem slámy a jednotlivými stébly. V testech prováděných v zahraničí vykazovaly balíky slámy omítnuté hlínou až 90ti minutovou odolnost (norma pro rodinné domy u nás činí 30 minut).

Nevýhodou slaměného domu je nutnost širších zdí v porovnání se zděným domem – balíky zaberou více místa než cihly. Rizika se objevují během stavby, kdy je potřeba ohlídat, aby balíky nenavlhly, dokud ještě není hotové omítnutí a střecha. Problematické je také připevňování těžkých kusů nábytku na slaměné zdi – unesou toho mnohem méně než ty klasické. Dalšími mínusem může být nesourodost materiálu a jeho proměnlivé vlastnosti. Aplikace do stavby je velmi zodpovědnou záležitostí, zejména při dodatečném vyplňování různých dutin, kdy je nutno balíky rozdělit.

Cesta k úsporám

Mezi výhody slaměných staveb se mimo obnovitelnost, minimální energetickou náročnost výroby a dostupnost materiálu řadí jejich cena. Avšak ta je závislá zejména na způsobu použití slámy (jedná se hlavně o materiál a pracnost konstrukce) a realizace stavby. Pokud si dům postavíte sami, může to jeho cenu výrazně snížit. V tomto případě můžete využít rad a pomoci lidí, kteří ve slaměných domech žijí a sami si je stavěli – tyto komunity si při stavbě často pomáhají. Při zadání zakázky firmě se ovšem cena alespoň v našem státě často blíží ceně normálního domu – stavbou slaměných domů se zde zabývá pouze několik společností. Majitelé slaměných staveb však ušetří díky přirozené tepelné izolaci na energiích potřebných k vytápění.

Z hlediska vlivu na životní prostředí je dále třeba poukázat na neutrálnost z pohledu produkce oxidu uhličitého. V souladu s všeobecným „zeleným“ trendem a snahou aplikovat principy udržitelné zástavby jsou moderní slaměné domy zajímavou záležitostí, jež má do budoucna slibný potenciál zažít velký boom.

Pokud byste hledali více informací o slaměných domech, můžete navštívit například internetovou stránku http://www.slamak.info/.

Realitní komora České republiky