Realitní byznys čeká vystřízlivění

Vážení kolegové,

v posledních dnech jste jistě zaznamenali palcové titulky o tom, jak se realitní byznys vrací na úroveň před koronavirem, a jak zrušení 4% daně z nabytí „nakoplo“ realitní byznys.

Dovolte, abych touto úvahou zkrotil některé vášně a upozornil na to, co nás může čekat dřív než se realitní trh vrátí k růstu.

Realitní byznys je takové zrcadlo společnosti, které odráží skutečný stav naší ekonomické situace. Jeho hlavní nevýhodou je, že reálný stav neodráží hned, ale až po nějaké době.

V realitní branži se pohybuji bezmála 15 let a za tu dobu jsem zažil nejednu obrátku mezi růstem a poklesem trhu.

Na co se tedy připravit? Nechci být prorokem, a také moje křišťálová koule jistě není všemocná. Nicméně zaráží mě, s jakou jistotou, někteří „odborníci“ předpovídají realitnímu trhu tu nejsvětlejší budoucnost, a nejednou jsem se setkal s názorem, že ceny mají dokonce růst. Ano, za předpokladu, že se celá ekonomika vrátí k růstu, tak jistě. Ale to není bohužel v tuto chvíli v dohlednu.

Dovolte prosím malou koláž titulků některých periodik. Následně si dovolím ve své úvaze pokračovat.

Věřte, že najít podobné titulky nebylo vůbec složité. Internetová periodika se jimi jenom hemží. Proč tedy tolik věřím tomu, že nás čekají horší časy? Pojďme se podívat na realitu města, kde to všechno začalo, tedy do čínského Wu-chanu. Zde již mají první vlnu epidemie za sebou. Nabízelo by se tedy očekávání, že se vše vrátí do starých kolejí jenže… Ve Wu-chanu má celá řada podnikatelů problémy. Proč?? Lidé začali šetřit, bojí se, co bude dál. Kolik vln pandemie je čeká, než přijde účinný lék nebo vakcína? Nikdo neví. Ta nejistota nutí lidi obracet každý yuan. Věříte tomu, že v Česku to bude jiné?

Pojďme se podívat do historie, kdy v roce 2009 zkrachovala společnost Lehman Brothers a odstartovala do té doby největší krizi za poslední dekády. V Česku vše fungovalo jako dřív, snad jen na pár škarohlídů (včetně mě), kteří očekávali tvrdý dopad v horizontu 6 měsíců, pochybovalo. A ono skutečně (v roce 2010 a dále) jsme zaznamenali poměrně tvrdé přistání do reality. Vysoká nezaměstnanost, snížení produkce, reálné příjmy klesaly. Řeknete si, no co, lidi musí bydlet tak co… Jenže člověk zmítán nejistotou v budoucnost odkládá nejen nákup nových aut a elektroniky. Ale také si rozmyslí, zda v nejisté době investovat do nemovitosti, nebo to ještě chvíli vydržet… “koupíme to, až bude líp“

Ale ten kdo prodává a potřebuje svojí situaci řešit prodejem nemovitosti, nemůže čekat. Potřebuje ty peníze, proto bude nucen snížit cenu, aby rozhýbal poptávku. To je, přátelé, přirozený koloběh, na který si musíme zvyknout. Neznamená to, že odteď napořád bude zle a ceny se propadnou kamsi ke dnu. Ale aby mohly ceny dlouhodobě růst tak jako v minulosti, musí ceny nemovitostí krátkodobě klesnout.

Osobně si myslím, že současné stimuly udrží ceny nemovitostí na podobné úrovni maximálně 6 měsíců. Poté se naplno projeví dopady současné situace a reálná cena nemovitostí může dočasně klesnout o 10-30%.

Martin Sitár

Autor článku je členem prezidia RKČR, nicméně v tomto článku prezentuje výhradně svůj odborný názor.