Proč je důležité číst pečlivě své smlouvy?

V dnešní době navštěvuje právní a advokátní kanceláře stále více lidí, kteří si stěžují, že byli podvedeni a někdo po nich požaduje takové plnění, na kterém se s druhou stranou nikdy nedomluvili. „Podvodníci!“, slyšíme z jejich úst nejčastěji. Odpovědi právníků se ovšem v celé řadě případů shodují, kdy tito tvrdí, že po právní stránce jsou dokumenty, z nichž plynou klientům tvrdé sankce a závazky, povětšinou zcela v pořádku a jediným problémem je ta skutečnost, že si klienti danou smlouvu pouze pečlivě nepřečetli a původně ústně nesjednaná ujednání ve smlouvě jednoduše nenašli. Rozhodně se tedy nejedná o podvod, jak se mnozí mohou domnívat, ale pouze o benevolenci lidí samotných. V tomto směru se nabízí zcela přirozeně otázka, proč lidé podepisují to, co by při důkladném přečtení dokumentu nikdy nepodepsali? Jak je možné, že ti, kteří jsou ve finančních problémech, dokážou souhlasit s takovými podmínkami, které jejich potíže ještě prohloubí? Proč tito lidé uvádí, že byli podvedeni, když hlavní nežádoucí faktor nebyl v druhé straně, ale v nich samotných?

Právo je striktní a přesné odvětví. Česká republika je dle platné legislativy právním státem, nicméně mnoho z jejích občanů nemá ponětí, co toto pojmosloví vlastně znamená. Tvrdý a nespravedlivý stát? Pro mnohé možná, pro bdělé nikoli.

Smlouva je vícestranný právní úkon, který nabývá své platnosti až poté, kdy souhlas s jejím obsahem vyjádří všechny smluvní strany. Jinými slovy v případě písemné formy je smlouva schopna vyvolat své účinky až poté, kdy ji všichni její účastníci podepíší. V případě, že všechny smluvní strany souhlasí s obsahem smlouvy a jedna z nich své závazky z ní plynoucí nedodrží, ano, lze ji sankcionovat. Sankce lze pochopitelně ukládat jen v intencích podmínek, které jsou sjednány prokazatelně (zpravidla písemně). Nový občanský zákoník sice u některých smluvních typů připouští také ústní formu uzavření, nicméně z praxe právníků vyplývá, že obsah ústně uzavřených dohod je jen velice obtížně prokazatelný a o to hůře vymahatelný. Drtivá většina smluv má proto písemnou podobu. Proto buďte ostražití, jelikož takové podmínky, na nichž se s druhou stranou ještě před podpisem smlouvy domluvíte, se nemusí následně do písemné smlouvy promítnout a vy budete již jen marně tvrdit, že původní obsah uzavírané smlouvy byl před jejím podpisem sjednán odlišně od obsahu smlouvy, kterou jste nakonec podepsali. Logickou totiž bude ve všech případech otázka, proč jste tedy smlouvu podepsali, když s jejím obsahem nesouhlasíte. Pokud jste se do takové situace již dostali a na podobnou otázku vám nezbylo než mlčet, jistě znáte ten velice trapný pocit vlastního selhání. Proto bedlivě čtěte všechny listiny, k nimž připojujete svůj podpis.

A právě takové je právo. Již staří Římané užívali právní zásadu Pacta sunt servanda – smlouvy se mají dodržovat. Dodržovat je však možné pouze takové smlouvy, s nimiž jste seznámeni a s kterými souhlasíte. Pro mnohé právníky jsou naprosto zarážející statistiky, z nichž vyplývá, že téměř dvě třetiny Čechů své smlouvy vůbec nečtou. To by nebyl takový problém v případě, že si smlouvy vyhotovili sami či tak učinil jejich právní zástupce. Statistika se ale týká takových smluv, které jsou klientům předkládány k podpisu protistranou. Lidé zkrátka důvěřují, nicméně důvěra není v právním prostředí zcela na místě. Ostatně pokud by byly všechny vztahy založeny na vzájemné důvěře, jistě by nebylo písemných smluv třeba a smluvní strany by si vždy jen gentlemansky podaly ruce. Navíc bohužel jen nepatrné množství těch, co si smlouvy skutečně přečtou, rozumí jejich obsahu. Možná i proto řada z těchto lidí na čtení smluv rezignuje, jelikož si alibisticky postesknou, že by stejně nerozuměli, o co se jedná. Takový přístup ovšem není jistě vhodný. Pokud se má člověk zájem se smlouvou seznámit, nicméně pro své odborné mezery nerozumí jejímu obsahu, neměl by rezignovat a smlouvu dát ke kontrole svému právníkovi tak, aby se skutečně ujistil, je-li vše v pořádku. Řada lidí bude v tomto okamžiku jistě namítat, že kontrola smluvních podkladů u advokáta může přijít i na několik tisíc korun, nicméně je potřeba si položit otázku, jakou váhu má několik tisícikorun oproti hrozícím nepříjemnostem v řádech desítek či stovek tisíc korun? Ano, malichernou. Proto doporučujeme obsah zásadních smluvních dokumentů vždy konzultovat s odborníkem. Situace bude jistě jiná v případě, kdy budete uzavírat hypoteční úvěr na několik milionů a v případě, kdy budete od souseda kupovat použité jízdní kolo za čtyři tisíce. Zde se jeví pomoc advokáta samozřejmě jako nerentabilní, ale to je již otázkou vlastního uvážení každého.

Na závěr jeden přiklad za všechny. Jeden z našich kolegů, pro ilustraci mu říkejme Radek, uzavřel s nebankovní institucí smlouvu o překlenovacím úvěru. Společnost mu slíbila, že peníze budou uvolněny ihned po podpisu smlouvy a splácet úvěr může začít až po půl roce od jeho poskytnutí. Takové podmínky byly pro Radka ideální, přičemž výše úrokové sazby neměla dle tvrzení společnosti rovněž konkurenci. Nadšený Radek podepsal společnosti veškeré listiny. Byl to pěkný štos, musel jich podepsat snad dvacet, takže kdyby je měl číst, zabralo by mu to jistě přes hodinu. Vše bylo vyřešeno a Radek jen čekal na své peníze, aby se zbavil všech svých dosavadních dluhů. Prvním překvapením pro něho ovšem bylo, když mu přišlo pouze 80% částky, která mu byla přislíbena. Zbývajících 20% totiž bylo údajně spotřebováno na poplatky a odměnu společnosti za zpracování úvěru. Dalším překvapením bylo oznámení z katastrálního úřadu, že bylo na Radkovu nemovitost zřízeno zástavní právo ve prospěch úvěrující společnosti. To už byl Radek mírně znepokojen a nutno říci, že důvodně. Po prvních dvou měsících mu totiž přišel dopis od vymáhací agentury, že nezaplatil první dvě splátky úvěru, úvěr se stává splatným a pokud nebude okamžitě vrácen včetně úroku a tučných smluvních pokut, zahájí vymahači patřičné kroky. Nebudeme vás napínat, Radek bohužel o svou nemovitost přišel a dodnes se potýká s ještě většími dluhy, než měl do doby před uzavřením úvěru. Přísliby společnosti, jak Radek později zjistil, byly jen planými řečmi a písemná smlouva hovořila zcela jinak. To se ovšem Radek dozvěděl až v okamžiku, kdy bylo pozdě. Kvůli hodině čtení, kterou Radek původně „ušetřil“, tak přišel o svůj jediný majetek, který se snažil původně zachránit a dostal se do další dluhové pasti.

Proto buďme obezřetní, na jaké listiny svůj podpis připojujeme. V mnoha případech nás může text smlouvy totiž nemile překvapit. Jeden neuvážený podpis může snížit kvalitu celého zbývajícího života či ho kompletně zdevastovat.