Dřevostavba – úsporná varianta bydlení

Co je to dřevostavba?

Dřevostavbu chápeme jako stavbu, jež má základní nosnou konstrukci ze dřeva nebo z materiálů na bázi dřeva, případně jako budovu, na jejíž postavení bylo použito z velké části dřevo či příbuzné materiály. Co se týče druhu, nejvíce se staví ze dřeva jedlového a smrkového, dále mezi často využívané patří dřevo z modřínů a borovicové dřevo.

Většina lidí si v souvislosti s výrazem dřevostavba vybaví pouze jeden typ stavby - roubenku, méně zastoupené jsou sruby a podstávkové domy. Díky použití moderních konstrukčních systémů je dnes k dispozici několik desítek různých typů dřevostaveb. Ty můžeme rozdělit do několika kategorií. Mezi nejběžnější kategorie patří masivní dřevostavby. Konstrukci masivních dřevostaveb tvoří z více než 50 % dřevo. Podkategorií těchto staveb jsou srubové dřevostavby, ke kterým řadíme nám všem dobře známé sruby a roubenky. Jedná se o klasickou, dlouhými roky osvědčenou konstrukci. Moderní variantou masivních dřevostaveb jsou panelové dřevostavby, které jsou velice variabilní a lze pro ně použít několik typů dřevopanelů. Další oblíbenou kategorií jsou tzv. sendvičové konstrukce. Části domu jako stěny, strop a střecha jsou zhotoveny již v továrně a na místě stavby se v podstatě už jen vše smontuje. Domy s tímto typem konstrukce také často nejsou k rozeznání od klasických zděných staveb.

V dnešní době jsou nejčastěji stavěné dřevostavby z dřevěných sloupků montované domy, které jsou opláštěné konstrukčními deskami a vyplněné izolačním materiálem. Tyto nesou označení rámové dřevostavby. Jejich základem je obvykle skelet z rámů, fošen či hranolů. Nevýhodou může být delší čas výstavby, na druhou stranu jde o systém velice variabilní a kombinovatelný s jinými postupy, do nějž lze v průběhu práce docela dobře zasahovat. Tento typ stavby můžeme zpozorovat u některých rodinných domků, zahradních domků, chat a podobně.

Dřevostavba – ekologické a levné bydlení

Dřevo, jakožto stavební materiál, který je za svou životnost schopný pohltit více skleníkových plynů, než sám vytvoří, je ideálním ekologickým materiálem. Likvidace takové stavby je rovněž ekologicky nenáročná – narozdíl od zděné stavby, jejíž likvidace zatíží životní prostředí z části nerozložitelným odpadem. Navíc dřevostavba nešetří jen přírodu, ale také Vaše finance – jedná se o nízkoenergetickou formu bydlení. Dřevěná stěna má mnohem lepší tepelně-izolační vlastnosti oproti zděné stěně o stejné tloušťce. V rámci určité rozlohy možné zastavěné plochy tak dřevostavba skýtá možnost pro větší obytný prostor. Dřevostavba se vytopí až desetkrát rychleji než klasická zděná stavba. Důvodem je vyšší tepelný odpor materiálu; u zděné stavby se nejprve vytopí stěny a až poté vnitřní prostor, zatímco u dřevostavby je tomu naopak – teplo se vytváří rovnou přímo ve vnitřním prostoru.

Mezi další výhody dřevostaveb můžeme zařadit relativně krátkou dobu výstavby, ta se však pohybuje ve velmi širokém rozmezí v závislosti na výběru konstrukce a systému výstavby. Lze také jmenovat poměrně snadnou změnu dispozic. Co ale nevýhody dřevostavby?

Má dřevostavba nedostatky?

Protože dřevostavby se dnes těší veliké oblibě a řada firem se tohosnaží využít, mohou být pořizovací náklady někdy dokonce i vyšší než u klasické stavby. Tato skutečnost ale nelze zobecňovat a určitě lze najít i firmy, které své služby nabízejí za přiměřenou cenu. Lokálně může cenu stavby ovlivnit i cena dřeva.

Jako nevýhoda dřevostaveb byla často uváděna nižší životnost, a tím i hodnota dané stavby. Je to ale jen předsudek. V našich končinách běžně narazíte na dřevostavby staré 200 a více let. Díky moderním technologickým postupům je životnost 100 let prakticky samozřejmostí.

Přes svoje nepopiratelné klady a velmi příjemné vnitřní klima stavby, tvoří dřevostavby pouze 1% celkového počtu staveb v České republice. Díky současným ekologickým trendům se dá očekávat, že toto procento v následujících letech postupně poroste.

Realitní komora České republiky