Cohousing – už nikdy žádná samota!

Cohousing, neboli spolubydlení či blízké sousedské bydlení, je druhem komunitního bydlení, které s sebou přináší širší mezilidské vztahy a vazby, zároveň však nepotlačuje osobní nezávislost jednotlivců a rodin. Cohousing je reakcí na narůstající anonymitu běžného bydlení v přelidněných městech. Čerpá výhody jak z tzv. single žití, tak z života s užšími sousedskými vazbami. Cohousing vznikl v 70. letech 20. století v Dánsku, rychle se rozšířil zejména do USA, a spoustu případů spolubydlení nalezneme i v západní a severní Evropě. V našich zeměpisných šířkách je však rozvoj tohoto stále populárnějšího způsobu bydlení zatím v „plenkách“. Iniciátoři cohousingových projektů ale věří, že se situace brzy změní.

Jak si představit takovou cohousingovou komunitu? Každá domácnost disponuje svou bytovou jednotkou nebo domem s vlastním vybavením, který využívá jen daná domácnost. To ovšem nebrání obyvatelům bytů či sousedních domů využívat společných prostor, kde se mohou se svými sousedy setkávat a družit. V případě cohousingu se jedná jak o prostory vnitřní, tak venkovní. Příkladem může být společenský dům s kuchyní a jídelnou, kde se mohou obyvatelé účastnit společných večeří, využívat dětskou hernu či venkovní hřiště. Obyvatelé se aktivně podílí na fungování celého společenství, tráví spolu čas, vzájemně si pomáhají a spolupracují, přitom však na sobě navzájem nejsou ekonomicky či jinak závislí a nemusí ani vyznávat žádnou společnou životní filozofii a politiku.

Cohousingová společenství většinou vznikají na okrajích větších měst a obvykle jsou složeny z patnácti až třiceti domácností a tedy z lidí různého věku. To však nemusí být vždy pravidlem. Existují malé cohousingové komunity se třemi až pěti domácnostmi nebo také velké, se stovkami domácností. Pro couhousingové bydlení je dále typické, že auta jednotlivých domácností parkují na jejích okrajích, mezi domy jsou pouze pěší cesty v rodinných čtvrtích málokdy najdeme ploty mezi jednotlivými domy. V podstatě klasickým couhousingovým modelem můžou být příměstské americké rodinné čtvrti tak, jak je většina z nás zná z filmových pláten. Zdá se vám couhousing jako idylický model pro rodinný život? Pokud si sami odpovíte že ano, je nutné vám dát za pravdu. Statisticky jsou lidé žijící v cohousingových komunitách obecně spokojenější a v těchto oblastech je navíc jen minimální výskyt kriminality. Tak proč nedat cohousingu také zelenou?!